Ono se asi bude jinak chystat na jednodenní výlet autem a jinak na týdenní pobyt v horách a cestu z nějaké části pěšky. My se přikloníme k takové, řekněme střední variantě.
Nejhorší chystání je, když matička balí věci své ratolesti. Zhruba v polovině zjistí, že dva kufry je přece jen málo, takže skočí koupit třetí a hned také přibere batoh, nebo krosnu. Tyto věci nacpe vším možným, ale hlavně tam nedá to, co je potřeba a co je důležité. Na to již jaksi nezbylo místo.
Když se balí ratolest sama, tak je to právě obráceně. Nacpe pár věcí do kapes a zvesela vyrazí na cestu. Jenže ono je obojí špatně.
Jak již zmíněno, věci se balí podle toho, kam se cestuje a na jak dlouho. K moři si v červenci netřeba balit zimní bundu a šálu s rukavicemi lze v poklidu nechat ve skříni. Na hory však plavky přibalit lze, pokud víme, že je v hotelu bazén. Ostatně, ty zaberou málo místa na rozdíl od zimních doplňků.
Vždy si však berme věci, které nutně potřebujeme. Především léky. Tedy, pokud je někdo užívá. Je hloupé kvůli nim někde v cizině plašit. Ty by měly být vždy baleny na prvním místě, ale tak, aby byly po ruce. Stejně jako lahev s tekutinou. A k lékům doporučuji jednoznačně přibalit nějakou mini lékárničku. Není třeba si s sebou chirurgické nástroje. Postačí jedno či dvě obinadla, náplasti, hlavně na případné otlaky na nohou, a to je v nouzi pořádný základ.
Pokud se podíváte někde na seznam toho, co má v lékárničce být, klidně se ho držte. Já však vycházím z toho, že jdete pěšky a každé deko navíc v batohu může později hodně bolet. Také předpokládám, že lahvičku s alpou máte v kapce a pinzetu na klíšťata rovněž. Šátek je pak samozřejmostí. Podle seznamu, který je takřka oficiální, bude vaše lékárnička poněkud překážet.
A také v mém seznamu nenajdete jednotlivé léky. Pokud víte, že je vám v autobusu špatně, tak si je pochopitelně přiberete také. Jinak nemá smysl je tahat.
